Dějiny kostela
Oprava kostela a svěcení zvonů v roce 2001
Zápisky F. Coufala, týkající se těšetického kostela a fary
V roce 1666 byla u těšetického kostela postavena věž.
Roku 1666 vyhořely Těšetice i kostel, v němž vzaly za své i lavice pořízené roku 1591.
12. 6. 1698 shořela celá těšetická fara, a to až do základů. Stalo se za faráře P. Hroznaty Tichého.
12. 6. 1699 se kladl základní kámen k stavbě nové fary, jejíž stavba se však započala až v roce 1700. Stavba se konala za faráře Adriána Lániuse. Farář Adrián Lánius si roku 1699 stěžuje u klášterohradiského převora na žida kořalečníka v Těšeticích usedlého. „...že farníky v čas služeb Božích kořalkou častuje a opíjí až hanba povídat a že ve svátky farníky pobádá k práci a tím dává jiným dobrým katolíkům pohoršení.“ Farář dále dodává: „Odírá lid až hrůza“.
V roce 1711 byla započata stavba nového těšetického kostela, která až do jeho vysvěcení trvala 30 let. Pracovních a povozních povinností se plně zúčastňovali vojničtí občané, kteří opět nesli svůj poměrný podíl, jako při stavbě fary. Stavba začala za Kl. Hradiského opata B. Wankeho.
6. 10. 1741 vysvěcen těšetický kostel a velký oltář.
V roce 1750 se prováděla oprava těšetického kostela. Začala se rozjíždět klenba, proto se přistavovaly boční pilíře. (Ani přistavení pilířů nezabránilo „rozjíždění“ a cihlová klenba musela být roku 1875 rozebrána a nahrazena klenbou dřevěnou.)
17. dubna 1817 byl dán nový zvon na těšetický kostel. za něj platily Těšetice 287 zlatých, Vojnice 340 zlatých, Ustín 192 zlatých Skalov 170 zlatých, Luběnice 286 zlatých a Rataje 245 zlatých.
Roku 1839 byla postavena u těšetického kostela sakristie.
Roku 1845 byly zbudovány v těšetickém kostele dva boční oltáře, sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého.
V roce 1850 byl zjednán obraz „Loučení sv. Petra a sv. Pavla“ pro těšetický kostel. Obraz byl umístěn nad hlavním oltářem a vymaloval jej vídeňský malíř Jan Höfl za 450 zlatých ve stříbře.
V roce 1841 byla těšetická fara pokryta břidlicí. Toto bylo příčinou, že při požáru roku 1857 fara neshořela.
24. června 1857 vyhořela téměř celá dědina těšetická. Požár vznikl v č.7. Vojničtí, kromě pomoci při požáru, pomohli postiženým slámou. Fara zůstala uchráněna, (v tu dobu byla již kryta břidlicí), ale vyhořel celý kostel. Kromě jiných velkých škod, byly zcela zničeny zvony.
Roku 1859 byly na těšetickém kostele umístěny nově přelité zvony, zničené požárem v roce 1857.
V roce 1861 byly na kostele zbudovány věžové hodiny. Stalo se tak nákladem kolátorních sedláků.
Následujícího roku 1862, byla provedena oprava a malování kostela. Stalo se tak, po již zmiňovaném požáru roku 1857. V tomtéž roce byl zakoupen nový svatostánek na hlavní oltář. Stál 500 zlatých.
V roce 1865 byl v těšetickém kostele zbudován oltář Panny Marie Sedmibolestné. který byl rokem 1882 privilegován. Privilegaci provedl generální vikář Emanuel F. Comes de Pötting. (Gen. vikář Pötting svým nákladem nechal zbudovat „Ústav pro ženská povolání“ v Olomouci.) Pamětní deska se jménem budovatele tohoto českého ústavu, byla po roce 1948 z této budovy odstraněna.
Roku 1868 byl na východní straně u kostela v Těšeticích zbudován kříž.
Roku 1870 byly v těšetickém kostele pořízeny obrazy křížové cesty.
Roku 1872 byl zjednán do těšetického kostela obraz svaté Panny Marie Čenstochovské.
V roce 1873 byl zakoupen obraz svatého Josefa a dále sv. Anny. Tento obraz darovala Kateřina Přidalová z Ohnic č. 35, vdova po Františku Přidalovi, nar. roku 1809. Tentýž rok zakoupila Františka Pacáková z Ohnic (asi č. 22) obraz sv. Aloise. Tyto obrazy byly umístěny v kostele do r.1975, poté byly přemístěny na faru.
V roce 1876 došlo v těšetickém kostele k velikým opravám, kdy musela být cihlová klenba, pro velikou tíhu, rozebrána a nahrazena klenbou dřevěnou. Při této příležitosti byl zazděn boční vchod do věze a tím i do kostela a udělán v přední části věže vchod do kostela nový. z cihel kostelní klenby byla postavena zídka, která odděluje farní a školní majetek od silnice.
Roku 1884 byl zrušen v těšetickém kostele vchod na kůr z vnitřku chrámu a byl zbudován vchod venkovní. v místech původního vchodu je nyní sklad čistícího náčiní. v tom samém roce 1884 byl kostel nově vymalován, tato malba vydržela až do roku 1929.
Roku 1885 je nákladem 300 zlatých obnovena dlažba v těšetickém kostele, která vydržela až do roku 1944. Obnos na tuto práci darovala vojnická občanka Barbora Hrachovinová z č. 32.
V roce 1886 jsou zbudovány v těšetickém kostele varhany, náklad na ně činil 1200 zlatých. v roce 1937 byly opatřeny elektrickým pohonem, do té doby se musel potřebný vzduch do měchů opatřovat šlapáním k čemuž sloužil veliký šlapací pedál.
V roce 1891 bylo zavedeno elektrické světlo do těšetického kostela. Elektrický proud poskytoval zdarma majitel těšetického pivovaru pan Adolf Kubelka - od roku 1898 proud poskytovali zdarma rolničtí akcionáři.
V témže roce 1891 bylo v těšetickém kostele zakoupeno „věčné světlo“ a dvě boční stříbrná světla.
Roku 1892 byly kolem kostela vysázeny kaštany, které během více jak osmdesáti let dorostly do veliké výše, takže svým vzrůstem vytvářely velký stín kolem kostela i blízkých domů. z těchto důvodů i z důvodu, že větve kaštanů škodily střeše kostela, byly tyto v roce 1976 skáceny.
V roce 1892 bylo zbudováno v kostele okrasné zábradlí, kterému se jinak říkalo „katr“, který odděloval presbytář od chrámové lodi. Toto zábradlí bylo odstraněno v důsledku liturgických úprav nařízených II. Vatikánským koncilem. Stalo se tak v roce 1968. v roce 1980 byly z částí tohoto zábradlí zhotoveny mřížové dveře, které v zadní části kostela během letních měsíců slouží k tomu, aby náhodní zájemci mohli, když je kostel jinak uzavřen, shlédnout vnitřek chrámu a též k tomu, že kostel za pomoci této úpravy je větrán.
V tomto samém roce 1892 byla pořízena nová křtitelnice, kterou od roku 1893 zdobí socha sv. Jana Křtitele.
Roku 1893 byl na kostele zbudován hromosvod a současně s tímto zařízením byly zakoupeny sochy sv. Augustina a sv. Norberta.
V roce 1895 byl zakoupen pro těšetický kostel „Betlém“, který od té doby býval umístěn ve vánoční dobu při oltáři sv. Jana Nepomuckého. Betlém byl vánoční ozdobou kostela sto let. Přibližně roku 1995 byl ukraden.
V roce 1901 byla provedena venkovní oprava těšetického kostela.
Roku 1903 byly do těšetického kostela zakoupeny sochy sv. Františka a sv. Antonína.
Roku 1907 byly zrušeny průjezdní vrata farou, od té doby byl zbudován vjezd zahradou.
V roce 1908 farní polnosti měly výměru 28,23 hektary.
Roku 1911 byla provedena částečná oprava těšetického kostela, kromě jiného byla střecha zakryta novou břidlicí.
V roce 1917 jsou v těšetickém kostele odebrány cínové píšťaly z varhan, když předtím, v roce 1916, byly pro válečné účely odebrány zvony.
V roce 1921 byla do těšetického kostela zavedena samostatná elektřina, když předtím tam byla dodávána elektřina z pivovaru.
25. března 1925 byly svěceny a zabudovány nové zvony na těšetickém kostele. Zvony byly vezeny z Vojnic z č.38. Vezl je tehdejší nájemce této usedlosti pan Jan Dostál, za doprovodu velkého počtu věřících z Vojnic. sv. Petr a sv. Pavel vážil 1339 kg, sv. Václav 754 kg, sv. Florián 520 kg, sv. František 79 kg. Odpolední vyzvánění dávalo celé kolátoře vědět, že pozůstatky I. světové války jsou odstraněny.
Od roku 1925 do roku 1929 bylo vydáno na opravu kostela a fary – malování, oprava různého zařízení, zvony a vše jiné 210654 Kč.
3. 11. 1935 se stala velká krádež v těšetickém kostele, byla odcizena většina bohoslužebných potřeb.
Roku 1936 bylo postaveno závětří u sakristie těšetického kostela.
14. 4. 1942 byly pro válečné účely nuceně odevzdány čtyři zvony z těšetického kostela o celkové váze 2692 kg.
V roce 1942 byla dávána v těšetickém kostele nová dlažba, která slouží dodnes (1982). O tuto věc se zasloužil vedoucí těšetické palírny pan Blažka.
V roce 1950 byla velká část bývalých farních hospodářských budov zabrána pro účely STS (státní traktorová stanice). Kolem roku 1960 tyto budovy převzalo JZD Těšetice, které později ještě více rozšířilo své prostory na úkor dalších farních objektů, provedly se určité úpravy a stavby /dílny a kanceláře a též sklady. v roce 1980 bylo zbouráno humno - stodola.
Rok 1969 je tím rokem, kdy za pana faráře P. Josefa Šenkyříka bylo započato s generální opravou kostela v Těšeticích. Velikou část práce udělali dobrovolníci zdarma.
Rok 1969. Započato s pracemi - roku 1970 kostel omítán - roku 1971 eternitem zakryta střecha - roku 1972 opravena věž kostela a pokryta měděným plechem. V horní části věže byla nalezena zaletovaná plechová krabice, ve které byl zápis z r. 1782. v tomto zápise si Kláštero-hradišťský opat - premonstrát velmi stěžuje na stávající poměry, vyvolané josefínskými reformami. Vyslovuje veliké obavy z budoucnosti, a to, jak se velmi brzy ukázalo, obavy opodstatněné, poněvadž velmi brzy byl císařem Josefem II. tento klášter skutečně zrušen. Tento zápis mi byl dán panem farářem k přečtení. Později byl opět do věže uložen, když k němu byly připojeny zápisy nové - zápis p. faráře a místních funkcionářů, zejména členů KSČ - kdysi kdosi bude mít dobré“ počteni.
Roku 1972 bylo v kostele instalováno naftové teplovzdušné topení - roku 1973, instalace rozhlasového zařízení - roku 1975 výměna veškeré elektrické instalace - roku 1975 malba vnitřku kostela - roku 1976 nátěr a oprava lavic - roku 1976 skáceny kaštany kolem kostela.
Rok 1981 zůstane významný i tím, že to byl prvý rok v historii těšetické farnosti, kdy nebyl v těšetickém kostele uzavřen žádný církevní sňatek.
23. 5. 1982 bylo u prvního svatého přijímání v těšetickém kostele jen pět dětí, z toho tři byly z Vojnic.
1984. Poprvé, snad od třicetileté války, se v těšetickém kostele nekonalo pro nedostatek zájemců první svaté přijímání. Jako v mnohých jiných případech i toto dosvědčuje pokračování náboženského rozkladu. Též jen 14 dětí je v těšetické škole přihlášeno do náboženské výuky.
Z 12. na 13. července 1984 se v noci strhlo nebývalé povětří, a to v celém státě. i u nás ve Vojnicích vznikly mnohé škody, i když jen menšího rázu. Nejvíc byla poškozena střecha na kostele v Těšeticích. Napravení této škody stálo přes 14000 Kčs.
9. 12. 1984 při kázání v kostele v Těšeticích, zveřejňuje P. Alois Šíma podrobnosti o zjevení Matky Boží v Medžugorie v Jugoslávii.
14. 8. 1991 skončena práce na vsazení desíti oken na těšetickém kostele.
2001 generální oprava těšetického kostela. Hodnota oprav je propočítána na 3 miliony Kč. Vše se obnovuje, nové tři zvony, nové lavice, nová dlažba, nová krytina střechy, nová elektrická instalace atd. V době oprav bývají svaté mše ve Vojnicích.
K 29. 9. 2001 jsou skončeny generální opravy těšetického kostela. Ten den se konalo slavnostní znovuotevření a instalování nových třech zvonů. Zvony byly pořízeny z darů. Jeden zaplatila rodina Látalova z Vojnic č. 38, druhý rodina Oklešťkova z Těšetic a Nevrlých z Rataj, třetí zemědělské družstvo Těšetice. Náklady na opravu kostela dosáhly 4milionů Kč. Splácíme jednou za měsíc dary v kostele a jednou za čtvrt roku dary, které se vybírají po domech.